Narozen 5. června 1898. Popraven frankisty 19. srpna 1936. Španělský básník a dramatik. Od roku 1909 žil v Granadě, kde studoval střední školu. Roku 1914 začal studovat filozofii, literaturu a práva a od roku 1919 pokračoval ve studiích v Madridu, který se stal ohniskem umělecké avantgardy. První knížku Imprese a krajiny (Impresiones y paisajes) vydal v roce 1918, poetickým jazykem zde zachytil svá pozorování a dojmy z cesty po Španělsku, kterou uskutečnil jako devatenáctiletý. Nejvýraznější Lorkova sbírka Cikánské romance (Romancero gitano), v níž básník objevil klíč k vlastní výpovědi, k osobnímu autorskému tématu své tvorby, vyšla o deset let později v roce 1928. Vycházel zde z andaluského folklóru, ale působil na něj i surrealismus. O drama se Lorca pokoušel souběžně již v počátcích své tvorby. V roce 1920 debutoval poetickou komedií Uhrančivý motýl (El maleficio de la mariposa, 1919). V době, kdy pracoval na Cikánských romancích, se začal zabývat hrou
Mariana Pinedová (uvedena poprvé v červnu 1927), kterou sám označil jako „lidovou romanci“. V závěrečném, klíčovém období Lorkovy dramatické tvorby dominuje žánr tragédie. Po Krvavé svatbě (Bodas de sangre, 1933) píše Yermu (1934) a svou vrcholnou hru Dům Bernardy z Alby (La casa de Bernarda Alba, 1936).