Dětství je trauma. Poslouchat komandování rodičů, učitelů a obecně starších. Jsou to zákazy a šikana, obklopuje vás milion věcí, na které si budete moci sáhnout nebo na ně dostane chuť, teprve až budete velcí. Není pravda, že dětství je bezstarostné, nikdy později v životě nebude mít člověk se světem tolik starostí a především už nikdy později nebude mít tak malý vliv na chod věcí kolem, jako když je dítětem. V našem pojetí je dětství přípravka na život, plná učení a překážek. Otrava. Dítě není otrok, není tu od poslouchání a přikyvování, je to člověk, sice poněkud trapnější a hloupější než zbytek populace, ale pořád člověk. Nechejme děti, ať si žijí po svém, ušetříme trápení sobě i jim. A že z nich nic nebude? Copak z nás něco dobrého vyrostlo?

Z obsahu:
Krátkodobý host — Magdaléna Platzová; Diktát — Rozhovor s Evou Koťátkovou; Dopis Větrným mlýnům — Václav Kahuda; Být dnes dítětem — Luise Dupréová.