Rok 1986 má v historii HaDivadla neobvyklý a vlastně předem neočekávaný průběh. Jako blesk z čistého nebe přichází nabídka pražského Art centra, instituce připravující a realizující výstavní projekty po celém světě, k vystupování mužské části souboru v projektu The Roundhouse na světové výstavě Expo 86 v kanadském Vancouveru (konkrétně s ní přišel divadelní a televizní manažer Jaroslav Capanda). Byla to svým způsobem nabídka nepochopitelná, vždyť doposud nebylo HaDivadlu povoleno vycestovat ani do Polska. Přesto v dubnu dostávají M. Černoušek, A. Goldflam, J. Kovalčuk, M. Maršálek, B. Rychlík, J. Sedal a manažer O. Hrab na šest měsíců neplacené volno, aby spolu s bývalým hercem Divadla na provázku Oldřichem Navrátilem (kterého po třech měsících vystřídá technik V. Volánek) odletěli do Vancouveru a tam (většinou poprvé) plnými doušky užívali západní svobody.
Pro všechny to byla jedna ze zásadních životních zkušenosti, přestože samotné vystupování bylo jednotvárnou otročinou, když každou půlhodinu předváděli, že se jako „báječní muži na létajících strojích“ pokusí vzlétnout na některém z modelů bláznivých vynálezců (ukázku takového vystoupení zahrnul Arnošt Goldflam do závěrečné části svého scénáře inscenace Písek). The Roundhouse, původně výtopna lokomotiv, které se potom plnou parou řítily transkanadskou magistrálou, byl pavilon věnovaný historii dopravy a jejím průkopníkům. Čeští architekti a výtvarníci vyhráli konkurz na řešení tohoto tematického pavilonu světové výstavy, mezi tvůrce expozice patřil např. sochař Kurt Gebauer, hudbu k střihovému filmu o bláznivých vynálezcích složil Michael Kocáb (oba byli také ve Vancouveru přítomni).

Literárně ztvárnil svůj pobyt ve Vancouveru a především stálou přítomnost v blízkosti Břetislava Rychlíka Miloš Černoušek ve skvělých sentencích aforistického ražení Mistr a mamlas. Samizdatově vydal Miloš Černoušek Mistra a Mamlase ještě v témže roce (1986, pod pseudonymem Vancouver Irving). Po 22 letech u příležitosti "kanadského" literárního festivalu Měsíc autorského čtení 2008 vyšla knížka znovu ve Větrných mlýnech jako faksimile původního samizdatového vydání.