OD ČERVNA 2008 JE ROZRAZIL ONLINE K NALEZENÍ NA ADRESE WWW.ROZRAZILONLINE.CZ

23. 6. 2008 [Vojtěch Varyš] JIž tento pátek začíná v pražských divadlech V Celetné a DISK desátý ročník dnes již legendárního festivalu amatérských, poloproesionálních a nezávislých divadel zejména zahraničních - Apostrof. Přínášíme vám program tohoto obzvláště pestrého ročníku.

14. 6. 2008 [Vojtěch Varyš] Studentský divadelní festival ZLOMVAZ, jehož 15. ročník proběhl letos 4.-7.června, je pozoruhodný též po organizační stránce, neb ho od začátku od konce, od programu po reklamní klíčenky připravují studenti druhého ročníku produkce na DAMU. Valná část z nich samozřejmě již dávno participuje i na produkcích zcela profesionálních, přesto je trochu s podivem, na jak vysoké úrovni se jim podařilo letošní ročník „stvořit“.

13. 6. 2008 [Lenka Schubertová] Rozhovor s Filipem Tellerem, členem Studia Dům.
Jak jsi se vlastně dostal k divadlu?
Sám od sebe. Vzniklo to tím, že jsem ve třetí třídě se spolužáky vytvořil cirkus.
Jaký cirkus?
Normální cirkusové představení s klauny a akrobacií. Zalíbilo se mi to, a tak jsem chtěl, aby mě naši nechali zapsat do nějakého dramaťáku. Nejdřív jsem chodil do dramaťáku na Ječnou, potom do Brnkadel... Nikdo mě k tomu nenutil, do divadla jsem chodil rád. Strýc je režisér Petr Štindl. Sice mě od toho odrazoval, ale to se mu nepovedlo (smích).

12. 6. [Eva Koutová] Celostátní přehlídka amatérského divadla poezie a uměleckého přednesu Wolkrův Prostějov se už po padesáté uskuteční ve dnech 16. – 20. června.Přijďte i vy shlédnout, co se rodí nového na naší umělecké scéně v oblasti poezie, co dokáží vytvořit recitátoři s textem nebo jak mohou být ztvárněny nedramatické texty na divadle.

7. 6. 2008 [Helena Kunčarová] V květnu proběhl v Brně festival „Dny německé kultury“. Součástí programu byl i první ročník mezinárodní přehlídky studentského německého divadla – Drehbühne, uspořádaný 21. – 25. v divadle Barka. Podle atmosféry v Barce se ale jednalo spíše o přátelské setkání milovníků německého jazyka a kultury. Drehbühne organizují studenti germanistiky převážně bez větších divadelních zkušeností, což ovšem festivalu až tak moc neuškodilo.

6. 6. 2008 [Lenka Schubertová] Letos podruhé se v rámci festivalu „Brno, město uprostřed Evropy“, uskutečnila Noc kejklířů, při níž nechala všechna brněnská divadla nahlédnout návštěvníky „pod pokličku.“ Otevřené dveře v těchto divadlech byly celé odpoledne a prošly jimi desítky tisíc lidí. Otevřenými dveřmi ale program zdaleka nekončil.

28. 5. [Petra Maria Kovářová]
Skončil 12. ročník Divadelní Flory. Jeho téma Bytí a čas se skrze divadelní představení, filmy a koncerty usadilo v myšlenkách festivalových návštěvníků a výrazně se podepsalo i na organizátorech a recenzentech, kteří festivalu věnovali všechen svůj čas i bytí.
Říká se, že kdo spí, ten nežije a my jsme žili vskutku na doraz. Divadlo probouzelo k životu naše nejskrytější myšlenky, poučovalo nás, inspirovalo a pobízelo k nekonečným rozhovorům.

27. 5. 2008 [Vojtěch Varyš] V závěrečném dni na festivalu Divadelní flora, ve čtvrtek 22.května, si diváci mohli vychutnat trojici filmů – Bergmanovu Sedmou pečeť, Vojnárovu Cestu pustým lesem a Herzogův snímek Každý pro sebe a Bůh proti všem, koncert Niny Hynes a dvě česko–zahraniční divadelně–taneční produkce: Angels and Demons korejské choreografky Ji Eun Lee a Almu a Amandu finské dvojice Linnea Happonen a Henna Kaikula.

26. 5. 2008 [Zuzana Perůtková] „Je třeba jednat. Ozvat se. Hlasitěji než kdy dosud. Nejde jen o přežití několika pražských divadel, jak se radnice tváří. Jde o kulturu v celé společnosti. Jde o všechna města v České republice. Od 25. do 29. 5. 2008 budou v celé republice Dny neklidu.“Tak zní výzva bojujících za Prahu kulturní!

Demonstrace se uskuteční DNES, tj. v úterý 27. KVĚTNA v 15:00. Z náměstí Svobody vyjde průvod a přesune se k podpisové akci před Mahenovu činohru. Konat se bude rovněž happening a s projevem vystoupí prof. Petr Oslzlý. V 17:30 pak započne v Kabinetu múz (Sukova 4) veřejná diskuze, k níž budou přizváni zástupci JAMU i všech brněnských divadel a rovněž pražští iniciátoři Dnů neklidu

23. 5. 2008 [Iva Mikulová] Kouzlo nechtěného či precizně promyšlená koncepce ohraničila letošní 13. ročník česko-slovenského stretávání v baťovské Mekce nadějí velkých iluzí a uzavřela konečnou a beznadějnou smrtí panovníka. Pomyslný postupný přerod optimistických a humorných inscenací k tragičtějším a fatálnějším hrám se skrýval i v dramaturgické koncepci. Nezabával sa iba kráľ, leč i diváci letící na vlnách kabaretu v duchu kultovního britského seriálu Monty Pythonů…Fotbalovým fanouškům neunikl jemný humor Poláčkova světa zprostředkovaný duem Havelků (Ondřej režie, Vojtěch postava Emana), jež svými neřízenými improvizacemi zpestřil Martin Zbrožek

23. 5. 2008 [Iva Mikulová] Hektičnost předcházejících dnů vyeskalovala do smířlivého ticha, snad vlivem smutku nad končícím festivalem, jež jakoby započal teprve včera. Kosmickou rychlostí s veškerou její relativností nás čekala poslední sada inscenací, která co do ocenění a uznání kritické obce predikovala vysoce kvalitní počiny.
Nevím, na kterých nejvyšších místech organizátoři festivalu agitovali, nicméně nádherné slunné počasí připomínalo spíše polovinu prázdnin. Podobně uvolněná a „nepracovní“ atmosféra vládla i na nádvoří divadla, kde startoval poslední den festivalu dvěma off-programovými produkcemi.

23. 5. 2008 [Eva Stuchlíková] Vznik dramatu modernisty Dmitrije Merežkovského Pavel I. roku 1908 provázelo velké napětí v ruské společnosti (započalo o tři léta dříve dělnickou revolucí a vyvrcholilo roku 1917 abdikací a následným zavražděním cara Mikuláše II. během bolševické revoluce vedené V.I. Leninem), které nakonec přinutilo autora emigrovat do Francie. Merežkovskij psaní dramatu podložil znalostí dobových materiálů. Využil množství mýtů, které o tomto panovníkovi kolovaly a vytvořil postavu cara-samovládce, těžce poznamenaného prostředím, v němž vyrůstal. Pavel I. je tragickou postavou.

23. 5. 2008 [Eva Stuchlíková] Rozhovor s Erikem Pardusem, hercem Městského divadla Brno, představitelem hlavní role v inscenaci Dmitrije Merežkovského Smrt Pavla I.
Širokému publiku jste znám jako strážmistr Zahálka ze seriálu Antonína Moskalyka Četnické humoresky. Na vaší domovské scéně v Městském divadle Brno hrajete většinou komické role. Je pro vás svátkem, když si můžete zahrát něco vážnějšího tak, jak tomu bylo v případě v případě Arthura Kirsche ve hře V jámě lvové nebo nyní v roli ruského cara Pavla I.?
Pro mě je spíš svátkem to, když večer nehraju. Ale vážně: nedělám rozdíl mezi komickou a vážnou rolí. Oba žánry vyžadují stejnou přípravu, stejné soustředění, stejnou zodpovědnost.

22. 5. 2008 [Zuzana Perůtková] Hlavní program se v pátek začínal sice až ve dvě hodiny odpůldne, ovšem off-program nám spánku nedopřál a startoval už v 10:00. A kdo by si nechal uniknout představení zlínské Malé scény v režii uměleckého šéfa MDZ Doda Gombára? Páteční den však byl nadále nabitý a nenechal nás vydechnout ani na minutku. Hlavní program vzápětí střídal off-program a člověk sotva stihl stáhnout cigáro.

22. 5. 2008 [Zuzana Perůtková] Ve čtvrtek festivalový repertoár nabídl pestrou žánrovou rozmanitost inscenací. Tematicky se však odbýval především ve znamení krutosti a neukotvenosti člověka v dnešním světě. Krutostí se vyznačovala zlínská Princezna Turandot, již ztvárnila Petra Domžalová, stejně tak irský Náš malý svět v podání mladého divadla Letí z Prahy, rovněž i povrchní umělecká smetánka z Boogie & Blues zvolenského divadla. Problémy dnešní společnosti se ovšem objevily nejen v této hře mladé současné dramatičky Zdenky Becker, která řeší přístup mladých kariéristů k těžkému handicapu, ale v i Dekameronu a jeho divadelní adaptaci Jakuba Nvoty. A tématem nerozhodnosti mládí se zabývá autorský projekt režisérské dvojice SKUTR a Divadla Petra Bezruče z Ostravy Should I Stay or Should I Go?

22. 5. 2008 [Petra Maria Kovářová] Navzdory děkanskému volnu a sportovnímu dni Palackého univerzity, zůstal Konvikt ve středu otevřen. Kulturychtiví návštěvníci dorazili v hojném počtu a připraven pro ně byl např. francouzský film Cléo od 5 do 7, rumunský snímek 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny a český film Františka Vláčila Údolí včel nebo čtyři divadelní produkce a navrch koncert senegalské skupiny Fula Band s frontmanem Omarem Ka.

21. 5. 2008 [Vojtěch Varyš] Divadelní Flora pokračovala dalším nabitým dnem Otevřeného Konviktu a na místě jste mohli být bez přerušení do deseti ráno do čtyř zrána druhého dne. Během dne byly k vidění tři divadelní představení, tři filmy, pásmo pohádek pro děti a jeden koncert. Navzdory nepřízni počasi proudí, zejména na večerní produkce, davy diváků - a nepřímo tak potvrzují obecné festivalové pravidlo, že program začíná pro většinu až v pozdním odpoledni, zato končí za svítání.

21. 5. 2008 [Vojtěch Varyš] I pokud k vám nepronikl věhlas divadelní skupiny Handa Gote, slova ve festivalovém katalogu, a sice "opět zdravá porce minimalismu, salonního industriálu a psychedelických zvuků" by vás jistě v pondělí po poledni přilákala do divadelního sálu Konviktu, kde Handa Gote hráli svou novinku, nazvanou prostě Trains. Pokud byste zrovna byli v Olomouci.

19. 5. 2008 [Andrea Ozábalová] Človek túžiaci, človek snažiaci sa a chybujúci, aj takým je Faust v inscenácii od Sáry Šimků na motívy známeho Goetheho diela. Na netradičné spracovanie tohoto diela sa príďte pozrieť v dňoch 21.5. o 20.00 do Starého pivovaru na Božetěchovu 1., Brno.

20. 5. 2008 [Petra Maria Kovářová] Divadelní Flora se přehoupla do své druhé poloviny, která nese název Open Konvikt. Pro tento off program je charakteristické jednotné dějiště – Umělecké centrum Univerzity Palackého, tzv. Konvikt, a jednotné vstupné – všechny divadelní, filmové a koncertní produkce jsou zcela zdarma.

19. 5. 2008 [Vojtěch Varyš] Závěrečný den hlavní části Divadelní flory přinesl poslední várku oceňovaných a oslavovaných inscenací: Popol a vášeň Slovenského národného divadla a Proces pražského Divadla Komedie, v mezičase si diváci mohli vychutnat Bergmanův film Pramen panny a představení pražského DISKu Titus Andronicus_Let mouchy. Celý den byl zakončen improvizačním představením Theatra Pantomissimo Bytí a čas! na Horním náměstí .

19. 5. 2008 [Eva Burešová, Vojtěch Varyš] S ředitelem Divadla Komedie a režisérem Procesu
Dušanem D. Pařízkem
o Kafkovi, cenách, vedení divadla s výraznou dramaturgií a dalších zásadních věcech.
Bylo těžké prosadit se v Praze s repertoárem zaměřeným na současnou dramatiku?

18. 5. [Zuzana Šnircová a Matej Moško] V divadelnom bufete po predstavení Popol a vášeň si s hercami Martinom Hubom a Dušanom Jamrichom o nápodědě a přípravě role.
Na Divadelnej Flore ste už niekoľkokrát hrali. Prekvapilo vás pozvanie práve tejto hry?
Jamrich: Nie.

18. 5. [Marcela Beňová] Inscenácia Malej scény VŠMU, Heda Gablerová, v réžii Anny Petrželkovej, mala včera pravdepodobne svoju definitívnu derniéru. Po predstavení sme dôkladne „vyspovedali“ všetkých hercov: Zuzku Konečnú, Zuzku Porubjakovú, Maťa Križana, Rada Gaža a Jakuba Rybárika.

18. 5. [Pavla Štorková a Katja Višinská] Rozhovor s Terezou Vilišovou a Tomášem Dastlíkem z inscenace Divadla Petra Bezruče Evžen Oněgin.
Celá hra je především o nešťastné lásce – dokázali byste vy sami zpětně svým hrdinům poradit?

18. 5. 2008 [Martin Macháček] 17. května v 16:30 zakřivilo pražské Dejvické divadlo zlínský časoprostor inscenací Černá díra (Doyle Doubt). Nevšední vědecko-fantastická podívaná se odehrávala na bezejmenné čerpací stanici kdesi v americké prérii. V prázdnotě „vesmíru“ se setkává skupinka lidí (S. Babčáková, M. Issová, P. Koutecký, V. Neužil, D. Novotný, J. Plesl, P. Šimčík a I. Trojan). Jejich životní příběhy se pohybují po spirále k horizontu událostí podobně jako v absurdním hře.

18. 5. 2008 [Pavla Pinkasová] Rozhovor se zlínskou herečkou Helenou Čermákovou.
Jaký máte vztah ke zlínskému festivalu?
Jsem moc ráda, že divadelní festival ve městě je a Zlín o sobě dá vědět. Kritici sem příliš nejezdí. Dramaturgie sice v průběhu sezony kritiky zve, ale ti se většinou omlouvají. Festival přesahuje regionální úroveň a tak se sem přijedou podívat.

18. 5. 2008 [Iva Mikulová] Kontroverzní inscenace zpravidla vyvolají vášnivé diskuze zpochybňující či podporující jejich uvedení. Burianově hře Pařeniště však podobné debaty předcházely dlouho před jejím inscenováním. Koncepce J. A. Pitínského nepůsobí jako jednoznačná prokomunistická agitka, režisér svou stylizací spíše nastínil složitosti doby 50. let minulého století, kde ideologická zaslepenost posouvá i lidské a morální postoje.

17. 5. 2008 [Martin Macháček] Děti jsou skvělým zpestřením. Páteční pozdní večer dopepřil návrat do dětských let generace druhé poloviny devadesátých let (cca v roce 1995 jim mohlo být dvanáct let) a to v dramatu Michała Walczaka Pískoviště v režii Jána Štrbáka. Dvě děti (Lucia Lapišová a Martin Hronský) se potkávají na posledním pískovišti. Každé z nich má svoji hru.

17. 5. 2008 [Klára Mazlová] Rozhovor s režisérem a autorem Martinem Františákem.
Hra Doma je prý značně autobiografická. Setkáváte se ještě s lidmi, kteří sloužili jako předobraz postavám ve vaší hře?

17. 5. 2008 [Marcel Sladkowski] Dramaturgie Národního divadla správně cítí povinnost inscenovat takové texty, jež se dají považovat za reprezentativní příklady nové české dramatiky a jež navíc nahlodávají lehce muzeální pověst „zlaté kapličky“ střežící poklad národní tradice. Je přitom poněkud s podivem, že šlápnutí vedle, která k ohledávání nevyzkoušeného přirozeně patří, jsou v Národním častější, než by bylo zdrávo, ale tím se na této omezené ploše nebudeme zabývat. Není to potřeba už proto, že drama Doma do této kategorie rozhodně nepatří.

17. 5. 2008 [Martin Macháček] Páteční horké odpoledne patřilo brněnskému divadlu Husa na provázku a inscenaci J. A. Pitínského – Evangelium svatého Lukáše (Na rovinu!). Již od první sekundy představení bylo evidentní, že nepůjde o „pouhý“ dogmatický výklad Písma. Pitínský apoštoly (V. Hanzl, S. Bílský, P. Jeništa, D. Steigerwald, J. Kolařík, J Šmíd, R. Mikluš, J. Vyorálek, J. Kniha, T. Sýkora, V. Hauser) navléká do kominického hávu (z Moravy) a jejich poslání přirovnává ke kominickému řemeslu (doslova rozdávat štěstí).

17. 5. 2008 [Pavla Pinkasová] Rozhovor s režisérem a uměleckým šéfem MDZ Dodem Gombárem.
Festival se nachýlil k závěru. Jak jej zatím hodnotíte? Jaký u Vás z letošního ročníku převládá pocit?
Mám pocit, že navazuje na loňský. To je důležité z hlediska kontinuity, kterou vnímám jako zásadní. Jsem příznivcem koncepčního myšlení. Věci by měly mít hlubší smysl a souvislosti. V tom se mi jeví letošní ročník zdařilý. Zároveň je pro nás křtem ohněm, protože jsme festival poprvé okořenili podtitulem. Jsem zvědavý, zda dramaturgický výběr, inscenace a atmosféra o tom svědčí.

17. 5. [Petra Maria Kovářová] Představujeme další dvě inscenace Divadelní Flory: Evžena Oněgina od Bezručů a studentské představení Heda Gablerová. Dvě tragická, leč velmi kvalitně zpracovaná díla v jediný den.
Z bezpečnostních důvodů doporučujeme minimalizovat stres, např. masáží chodidel, oloupat si pomeranč a v klidu si vychutnat potřebnou dávku emocí.

17.5.2008 [Miroslav Zwiefelhofer a Marcela Beňová] Portia Coughlanová bola prvou slovenskou inscenáciou na tohtoročnom festivale Divadelná Flora. Porozprávali sme sa s dramaturgom Danom Majlingom, predstaviteľkou hlavnej postavy Zuzanou Kanócz a hercom Milanom Ondríkom.
V poslednom čase majú na Slovensku veľký úspech hry z dedinského prostredia. A to či už slovenských alebo zahraničných autorov. Stratili teda už Slováci komplex z toho, že sú "vidiecky národ"?

17.5.2008 [Zuzana Mildeová a Jana Dvořáková.] Rozhovor s Michalem Vajdičkou – režisérem Portii Coughlanové, synem režiséra Ľubomíra Vajdičky a jedním z největších současných slovenských talentů.
V posledních letech v České republice i na Slovensku stoupá obliba irských dramat.Z čeho si myslíte, že tento trend vyrůstá a v čem konkrétně vás tyto hry inspirují?

17. 5. 2008 [Iva Mikulová] Hledat podobu života stvořeného sobě na míru mohli diváci prostřednictvím textu Miloše Karáska v absurdní hře "Život na mieru" v provedení Divadla Alexandra Duchnoviča Prešov. Autor a zároveň režisér ve své hře využil modifikované textové fragmenty Sylvie Plathové. Inscenace, v níž postavy své repliky pronášejí ve směsici několika slovanských jazyků, se tak začlenila do tematického rámce představení zemí Visegrádské čtyřky.

17.5.2008 [Vojtěch Varyš] Zdá se, že tématem pátečního večera na Divadelní Floře byli žena, muž a to, co je (možná) mezi nimi: tři zcela odlišné variace na vztahové téma postupně předvedlo Divadlo Andreja Bagara Nitra, pražské Divadlo Ponec a jihlavské divadlo T.E.J.P. Vrcholem dne ovšem bylo atematické představení Jakuba Škrdly Mystérium svět.

17.5.2008 [Vojtěch Varyš] Hra Mariny Carr Portia Coughlanová v režii Michala Vajdičky a provedení Divadla Andreja Bagara Nitra, oceněná cenou Dosky za ženský herecký výkon (Zuzana Kanócz) a scénografii (Pavol Andraško) oslovila jen část fesitvalového publika Divadelní flory.

17. 5. 2008 [Judita Hoffmanová] Dvanáct měsíců. Dvanáct podob lásky. Dvanáct způsobů, jak říct miluji tě. Malá scéna Zlín připravila příjemné páteční probuzení v podobě inscenace Dodo Gombára, autora i režiséra v jedné osobě, pod názvem Mezi ženou a nebem Na téměř prázdné jeviště přichází Technik (Dalibor Dufek), nachází na stole zapomenutý scénář. Otevře ho a začíná číst pravidla hry na život. Podle nich se proměňuje ve vypravěče – režiséra a uvádí první z dvanácti částí. .

16. 5. 2008 [Eva Stuchlíková] V době pozdněvečerní jsme si společně s ostravským Divadlem Petra Bezruče položili otázku: Should I Stay or Should I go? Projekt autorské dvojice Skutr, tedy Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, se pokusil rozvinout téma odchodu, hledání vlastní cesty, vlastní víry, vlastní identity.

16. 5. 2008 [Judita Hoffmanová] Čtvrteční den přinesl hned dvě domácí inscenace, ráno diváky probudila Gozziho Princezna Turandot a večer „uspal“ Boccacciův Dekameron. Obě představení spojoval fakt, že se jednalo o díla klasických autorů přenesených do současnosti a demonstrujících problémy společnosti a dnešního světa. Režisér Jakub Nvota zdramatizoval ze sta příběhů o lásce, nevěře a podvodnících sedm, jež mu posloužily jako základ děje.

16. 5. 2008 [Marcel Sladkowski] Přiznám se, že po středeční mostecké „dokumentární revui“ o Eduardu Ingrišovi jsem se domníval, že pomyslná anketa o nejslabší inscenaci festivalu má těžko překonatelného favorita. A nebyl by to nakonec tak špatný výsledek, protože po některých propadácích minulých let byla teskně hučící Niagara pokusem alespoň naivně sympatickým, byť s divadlem neměl mnoho společného. Má domněnka však sotva přežila dvacet čtyři hodin – přesně do chvíle, kdy herci ze slovenského Zvolena spustili svéBoogie & blues.

16. 5. 2008 [Zuzana Perůtková] Rozhovor s Marií Špalovou, dramaturgyní Divadla Letí.
Dramaturgie zdejšího festivalu se snaží přitáhnout do zlínského divadla dramatické novinky. Divadlo Letí se zaměřuje na uvádění českých a světových premiér. Přesto jste na festivalu – nepletu-li se – na letošním ročníku poprvé. Jak dlouho Divadlo Letí vlastně funguje a jak vzniklo?
Letos jsme na festivalu skutečně poprvé, ale doufám, že ne naposled. Divadlo Letí vzniklo v roce 2005 z ročníku Miroslava Krobota na Katedře alternativního divadla na pražské DAMU.