Toto je reportáž o zemi sužované hrůzovládou diktátora Envera Hodži, který po roztržce s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou uvěřil tomu, že se Albánie může stát soběstačnou komunistickou pevností. Autorka zde vypráví o lidech, kteří byli ze dne na den posláni do vyhnanství jen proto, že se narodili do nesprávné rodiny nebo se doma šeptem pokoušeli samostatně myslet. Také o krvavých povstáních v pracovních táborech a tragických útěcích ze země, z níž se stal bunkr. O životech obětovaných na oltář ideologického ráje i o lidech, kteří mučili a týrali ostatní bez ohledu na následky. Příběhy hrdinů této knihy poodhalují nejtemnější období albánských dějin a hovoří o úpadku lidství ve 20. století.

"Kati a oběti komunistického režimu v Albánii se dnes míjejí na ulici, nakupují v jednom obchodě a společně budují novou zemi. Není podstatné, kdo byl mučitelem a kdo nástrojem zločinného režimu. Małgorzata Rejmer dává hlas obětem. Ta kniha bolí a dokazuje, jak důležité je umět naslouchat těm, které nikdo neposlouchá." Agnieszka Glińska

Překlad → Jarmila Horáková
Narozena 1980 v Praze, vystudovala polonistiku, slavistiku a rumunistiku na FF UK v Praze, kde přednáší rumunskou literaturu, kulturu a reálie. Publikuje v tisku recenze, rozhovory a články o polské a rumunské literatuře, je redaktorkou rumunské sekce časopisu iLiteratura.cz. Překládá z polštiny (mimo jiné reportáže M. Rejmer, K. Surmiak-Domańské, W. Szabłowského) a rumunštiny (prózy V. Vosganiana a D. Țepeneaga aj.).

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Financováno s podporou Ministerstva kultury České republiky.