César a Drana je příběhem jedné ženy, jednoho života. Zároveň je příběhem celé rodiny, celého rodu, celého etnika. Cikánce na její cestě životem zdechne kůň, hovoří s ním, aby ho alespoň ještě na chvíli udržela při životě. Udržuje tím na živu především sebe. Vypráví o sobě, o svém mládí, o svých dětech, zážitcích. Vzpomíná na dobré i zlé. Její vyprávění nezná hranice mezi realitou a fikcí. Do svého života zahrnuje desítky zážitků a událostí pouze zaslechnutých, mnohdy i zcela smyšlených. A přece jsou její, přece dotvářejí její obraz. Bez nich by nebyla sama sebou. Lež není lží, když jde o život. A Drana žít chtěla.