MANDEL = ČTVRTINA KOPY
KOPA = PĚT TUCTŮ
TUCET = PĚTINA KOPY
ČTYŘI MANDELE = KOPA
DVA MANDELE = PŮL KOPY
ČTVRT KOPY = MANDEL

čili

1 – 7

Taková láska (1957)
Připsáno in memoriam hercům Janě Dítětové, Josefu Vinklářovi a Valtru Taubovi, pro něž byla napsána

Cesta kolem světa za 80 dní (1961)
Připsáno in memoriam režiséru Václavu Lohniskému, který se vsadil, že přepis pro scénu je nemožný

Dvanáct (1963)
Připsáno herečce a celoživotní přítelce Marii Drahokoupilové

August August, august (1967)
Připsáno mé „manžetě“ Jeleně Mašínové, zvané Zet

Válka ve třetím pochodí (1971)
Připsáno všem, kdo se mnou prožili Pražské jaro 1968 i Chartu 77

Ubohý vrah (1973)
Připsáno in memoriam herci a příteli Jiřímu Adamírovi, který „svou“ broadwayskou roli nesměl hrát

Ecce Constantia! (1989)
Připsáno in memoriam celoživotnímu příteli a mentoru, režisérovi Luboši Pistoriusovi

a 8 – 15

Nuly (2000)
Připsáno Janu Burianovi, který hru poprvé inscenoval v Plzni a znovu v moskevském MCHATu

Éros (2002)
Připsáno Vendule Daňhelové-Kramperové, která mé pozdě, ale včas naučila pracovat s počítačem

Arturovo bolero (2003)
Připsáno Viktoru Polesnému, režiséru mnoha našich scénářů

Cyrano!! (2005)
Připsáno mým dětem a dětem mých dětí jako moje největší divadelní láska

Hašler (2013)
Připsáno Petru Rychlému, že to tak úžasně dlouhá léta hrál

Vítězný únor L. P. 1948 (2016)
Připsáno mně samému, tehdy ještě básníkovi

Katyně Lízinka (2018)
In memoriam Eriku Spiessovi a Juergenu Braunschweigerovi, kteří mé hry a prózy přivedli do světa

Valná hromada (2020)
Vinohradskému divadlu, jehož principál Tomáš Toepfer mě nechal hru  přečíst „onlajn“ prázdnému hledišti