Spisovatelka, esejistka, scenáristka, literární kritička, narozena 1948 v Palmě na Mallorce. V šedesátých letech se během studií literatury v Barceloně zapojila do právě se ve Španělsku probouzejícího feministického hnutí, vystupovala proti válečnému konfliktu ve Vietnamu, frankistickému režimu, ovlivnily ji myšlenky francouzských studentských bouří. Do literatury vstoupila sedmadvacetiletá sbírkou povídek Te deix, amor, la mar com a penyora (Do zástavy ti dám moře, lásko; 1975). Následovala více než dvacítka dalších titulů: románů, povídkových souborů, knížek pro děti, odborných publikací. Mimořádné místo v její tvorbě zaujímají historické romány: Dins del darrer blau (V nejzazší modři, 1994), Cap al cel obert (K otevřenému nebi, 2000) nebo La meitat de l'ànima (Polovina duše, 2004). „Píšu, abych uchovala příběhy, které mi vyprávěla moje babička, abych svedla čtenáře a abych vzdálila smrt,“ prozrazuje na sebe první dáma katalánské literatury.

2. 7. 2016