V řetězci krátkých říkanek (vlastně jednoduchých legračních hádanek) tvořících tuto knížku autor vystupuje jako tatínek kladoucí malému synkovi „kvízové“ otázky, na které dítě samozřejmě zná správnou odpověď, ale táta mu na základě svých bohatých rodičovských zkušeností úmyslně navrhuje všelijaké absurdní možnosti vycházející z typicky dětského uvažování a chování. Pointou každé strofy je „korektní“, společensky akceptované řešení nastolené otázky, kterým šťastné dítě, ačkoli dobře ví, že jde o pouhou hru, uvede tatínkovy bláznivé výmysly na pravou míru s blahým pocitem, že je chytřejší než on...