Eugen Brikcius

Eugen Brikcius se narodil 30. srpna 1942 v Praze. Věnuje se poezii, próze, esejistice a výtvarnému umění. Po maturitě na gymnáziu pracoval jako přidavač u zedníků, řidič akumulátorového vozíku, pomocný dělník, programátor a poradce v galerii Václava Špály. V letech 1966–1968 studoval dálkově fi lozofi i a sociologii na Filozofi cké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1968–1970 pak fi lozofi i na University College v Londýně; studia dokončil v roce 1982. V 70. letech byl výtvarníkem ve svobodném povolání, živil se též jako učitel angličtiny, překladatel a čerpač. V letech 1973–1974 byl osm měsíců vězněn za hanobení SSSR. Od roku 1980 žije mezi Vídní a Prahou; v cizině pracoval jako úředník. V letech 1966–1970 pořádal happeningy, na něž navázal po roce 1990 organizováním tzv. literárních výletů, ekumen a jiných „spanilých jízd“. Knižně vydal: Vyložení umělci aneb Kunsthistorické pohádky (Inverze, 1991), Sebraný spis (Evropský kulturní klub, 1992), Poslyšte osobo (Paseka, 1993), Cadus rotundus / Sud kulatý (Československý spisovatel, 1993; s P. Šrutem), Útěcha z mystifi kace (Československý spisovatel, 1995), Eugeniální verše (Garamond, 2000), Sny Eugena Brikciuse (Týnská literární kavárna, 2002), Spanilá jízda a jiné krásné prózy (Garamond a Týnská literární kavárna, 2003), Řecká modř (Spolek českých bibliofi lů, 2004), Rozmarné volání (In život, 2005), Z milosti těla (Gallery, 2008), Mesón El Centro (Gallery, 2010), Spouštění s milou (Gallery, 2011), Platný příběh (Pulchra, 2012) a Můj nejlepší z možných životů (Pulchra, 2012).

A tělo se stalo slovem
799 Kč
Loading...
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím