Básnířka a občanská aktivistka z Mariupolu. Před válkou psala a vydávala básnické i prozaické knihy a knihy pro děti. Po začátku plnohodnotné ruské invaze zůstala jako dobrovolnice v obklíčeném městě, kde si vedla deník a zaznamenávala válečné zločiny ruské armády i hrůzy obléhání. Převážnou část její tvorby dnes tvoří poezie a próza o válce, zejména veršované dopisy manželovi — obránci Mariupolu, který po 86denní hrdinské obraně Azovstalu zůstává v ruském zajetí bez možnosti korespondence. Psaní se pro Oksanu stalo způsobem, jak s ním zůstat ve spojení navzdory jeho nepřítomnosti. Zároveň se aktivně zapojuje do podpory válečných zajatců a upozorňuje na jejich osudy. Její texty byly přeloženy do řady jazyků a publikovány v zahraničí.